Ancienne Ferme Van Eeckhoudt Sprl

I před zavedením agrolesnictví sázel farmář na pozemku stromy, ale ne specificky kvůli agrolesnictví. Bylo to spíše proto, že sázení stromů kolem luk v oblasti Pajottenland má dlouholetou tradici. Před vysazením stromů byla na farmě velkým problémem větrná eroze.

• Po zavedení agrolesnictví došlo ke snížení eroze a snížení rychlosti větru. Čím jsou stromy silnější a vyšší, tím více se omezí eroze a síla větru. Farmář si rovněž všiml vyšší biodiverzity.
• Farmář očekává vyšší příjem z prodeje dřeva a ořechů.

Farmář nenalezl o agrolesnictví mnoho informací když poprvé začínal, tak se rozhodl vytvořit si vlastní systém. Neexistovaly návody ani pravidla pro zavádění agrolesnictví, tak postupoval podle toho, co si myslel, že bude mít nejlepší výsledky a dokonce zasadil stromy, které přispěly k budoucímu výzkumu agrolesnictví. Zásadními předpoklady jsou znalost lesnictví, znalost sázení stromů a být připraven na těžkou práci. Počáteční fáze zavádění agrolesnictví jsou velmi náročné, včetně prořezu, takže farmář musí být připraven investovat více práce. Způsob založení agrolesnických systémů V roce 2011 farmář vysázel 4 hektary specificky navrhnutého agrolesnictví. Jednalo se o liniovou výsadbu kde v liniích jsou stromy vysazeny velmi hustě. Původně chtěl stromy vysadit souběžně s řadami plodin v orientaci východ-západ, což by ale způsobilo příliš silné zastínění. Místo toho tedy zvolil orientaci ve směru sever-jih, což také zjednodušilo mechanizační zásahy na pozemku. Aby podporoval agrolesnický výzkum, vysázel také třešeň ptačí, ořešák černý, ořešák vlašský, lípu malolistou, kaštanovník setý a jilm. Kromě toho vysázel různé druhy keřů jako habr, růži šípkovou, bez a jedli kavkazskou, kvůli zvýšení viditelnosti řad stromů po vysázení a označení místa výsadby ořešáků. Keře vytvoří z řad stromů atraktivní útočiště pro drobnou zvěř (králíci, zajíci, bažanti). Farmář vysázel stromy v řadách blízko u sebe, s rozestupy asi půl metru, což má mnoho výhod. Stromy se navzájem stimulují k rychlejšímu růstu do výšky a tvoří rovný kmen. V pozdější době chtěl mít stromy v rozestupech  6 m s rovným kmenem bez větví. V případě ořešáků a třešní, budou stromy se silně vzestupnými větvemi použity na produkci plodů a ty s horizontálními větvemi budou zachovány na produkci kvalitního dřeva. Ostatní stromy a keře jsou využity na výmladky a dřevo k oplocení pastvin. Další výhodou husté výsadby je výrazné zpomalení větru v počátečních fázích. Hrozby/výzvy/Doporučení

• Dotace jsou ve svém rozsahu omezené, například farmář dostal finance jen na 200 stromů na hektar, i když pro své plány potřeboval mnohem více.
• Další výzvou je, že na vrcholky stromů sedají divocí holubi a draví ptáci a tím je poškozují.

Před zavedením agrolesnictví je potřeba mít dostatek informací. Je třeba si uvědomit, že do začátků je nutno vložit hodně práce a že vaši sousedi zpočátku nebudou rozumět tomu, co děláte. Stromy mohou v počátečním růstu poškodit ptáci, pečlivě proto plánujte. Všeobecně je potřeba se připravit na jakékoliv potenciální výzvy.

Plány do budoucna

Farmář plánuje pokračovat s výzkumem na různých druzích stromů a dřeva, aby zjistil, jaký systém je nejúspěšnější.

Zkuste se učit od ostatních, ale pokud je to nutné, zvládnete to i sami.

Doporučení farmáře:

“Pevně věřím tomu, že vytvořením zdroje příjmu z agrolesnictví ukážeme ostatním farmářům, že může být výnosné.“